Martin Špeta

 Přístřešek se vrací a nejspíše naposled Tentokrát jsme dostali za úkol zamyslet se nad tím, jak by se dal doopravdy postavit, ale pouze z jednoho profilu. Což znamenalo vytvořit návrh, promyslet spoje, tak by fungovali, vytvořit dokumentaci a poté vytvořit model  Z počátku jsem moc nechápal co je přesně cílem úkolu a to je dost vidět na prvních návrzích přístřešku, kde z rysů nejde zcela pochopit jak přístřešek má vypadat a spoje nejsou vůbec řešené. Raději přeskočíme tento dost špatný pokus o dokumentaci a podíváme se na upravenou verzi. Pokusil jsem se, aby byli z nákresů pochopitelné spoje, myslím si ale, že se mi to moc nepovedlo a budu si toto muset více nastudovat. Teď ale k samotnému návrhu, moje původní myšlenka byla, že přístřešek postavím bez použití provazu nebo něčeho podobného a s co nejmenším počtem výřezů na spoje, protože na jsem na  pustém ostrově a sekyrku po kapsách normálně nenosím. Tady jsem se chtěl držet předchozího návrhu a ponechat 2 patra a vzhled věže. Toto

Asi málokomu se "poštěstí" ztroskotat na opuštěném ostrově a bojovat o svůj život. Já jsem si to alespoň v ZANu vyzkoušel postavit model přístřešeku, který by mi měl pomoci přežít. Teď s jistotou vím, že bych sám určitě nepřežil.  Byli jsme rozděleni na skupinky po dvou a měli za úkol stvořit model z čehokoliv co se nám povalovalo doma, nebo jsme někde našli.  Byl jsem ve skupince s Janou a i když jsme ze začátku celkem tápali, měli jsme jasnou vizi a nakonec by jsme možná i přežili.

Na stůl před nás bylo hozeno několik půdorysů něčeho, to něco byli jednotlivé domky hotelu Juvet Landscape v Norsku, ale to nikdo z nás netušil. Někteří se dokázali v plánech hned hledat souvislosti a vodítka, která by odhalila, o jakou stavbu se jedná. Po chvíli jsem se i já zorientoval a jednotlivé domky hotelu, každý složen ze stejných části pouze jinak poskládaných, dokázal představit. Když analýza a diskuse o tom, o jaké stavby se jedná, skočila, byli jsme rozděleni do skupinek a každá dostala jeden plán. Byl nám zadaná velká výzva: nakreslit křídou půdorys domku v poměru 1:1 na chodník před školou. Zjistili jsme jednotlivé rozměry a ozbrojeni křídou se vydali před školu. Problémy začaly už ze začátku, na měření jsme měli pouze metr a ten se neprojevil jako zrovna efektivní způsob měření vzdálenosti 484 cm. Metr se nám podařilo si půjčit od jiné skupinky, ale tady problémy neskončili. Křivé čáry, nedostatek času a stres, s tím vším jsme se potýkali. Ale díky neskutečnému úsilí naš

 Ve středu 27.9. nastal ten den. Den prvního ateliéru. Den, na který jsem se těšil, ale zároveň velké obavy a strach. Vsadil bych se že jsem nebyl jediný kdo pociťoval nejistotu a neměl tušení co od předmětu očekávat. Není se čemu divit, vždyť ateliér zabírá v rozvrhu celý jeden den a táhne se od rána od 9 až do odpoledne do 2. Mé obavy a všech ostatních se však v prvních minutách rozplynuly a přeměnily v nadšení. Toto se podařilo skvělé vedoucí ateliéru a jejímu asistentovi a během chvilky dokázali vytvořit parádní atmosféru. Prvním naším úkolem bylo vytvořit rychlý návrh přístřešku na opuštěném ostrově. Ze začátku jsem tápal, kde začít. Po chvíli jsem ale vzal tužku a začal něco čmárat. Výsledek nepovažuji za zrovna zdařilý, ale věřím že se časem zlepším. Ale tohle úloha byla pouze na rozehřátí, ta pravá výzva tohoto dne teprve přijde...